3 příběh od Nikol – Na naši svatební cestu vzpomíná celá rodina
Vlastní příběh č. 3 od Nikol
Když padla otázka, kam pojedeme na svatební cestu, od začátku jsme s manželem věděli, že exotika za hranicemi nás rozhodně neláká. Nakonec jsme se rozhodli, že v polovině října pojedeme na prodloužený víkend do Krumlova. Prý je tam krásně.
Návštěva pohotovosti den před odjezdem
Ačkoli nám manželovi rodiče nabízeli, že dcerku na ty čtyři dny pohlídají, rozhodli jsme se ji vzít s sebou. Přeci jen jsme rodina a užívat si někde s vědomím, že naše dítě dřepí na zadku u babičky? To jsme nechtěli.
Odjíždět jsme měli v pátek ráno. Ve čtvrtek jsme dceři našli klíště, které si zatrhla. Raději jsme vyrazili na pohotovost, kde jsme narazili na maminku s holčičkou – té očividně nebylo dobře. To jsme ještě netušili, jak to zamává s naší svatební cestou.
Vzbudila mě, že ji bolí bříško
V noci ze čtvrtka na pátek mě probudila dcerka, že jí není dobře. Začala zvracet a nám bylo jasné, že se nikam nepojede. V pátek odpoledne už jsem ležela společně s dcerou, žaludkem jako na vodě a hodně nepříjemnou náladou.
Manžel se o nás staral. Kvůli svatební cestě si vzal v práci dovolenou a nakonec jsme nikam nejeli. Nevolnost dcery a moje byla teprve začátek.
Předávali jsme si to jako štafetu
V neděli se do naší „blinkací“ trojky přidal také manžel. Zatímco dcerce už bylo dobře a já se z toho pomalu začínala dostávat, on byl teprve na startovní čáře. A očividně nebyl jediný. Když mi volala tchyně, že to od nás asi chytla, musela jsem se zasmát. Nejsem škodolibá, ale v tu chvíli mi to přišlo vtipné.
Střevní chřipku jsme si předávali jako štafetu. Od tchyně to chytil švagr a od něho tchán. Postupně jsme se tak nevolností prokousali všichni. A aby toho nebylo málo, když se u nás přes víkend stavila moje maminka, aby nám dovezla nákup, na který jsme nezvládli zajet, chytila to taky a doma se pak nad mísou vystřídali společně s tátou i bratrem.
Doteď se tomu smějeme
Jak probíhala naše svatební cesta? Od postele na záchod a zase zpátky. Vzpomínat na ni bude celá rodina. Kdykoli na tuhle „rodinnou střevní příhodu“ vzpomínáme, musíme se tomu smát. Tenkrát nám ale do smíchu rozhodně nebylo.
Nikola nám napsala tři krásné příběhy. Díky, Admin.
